Cesta za lepším životem ve městě

Smart
City

Content by: Hospodářské noviny
Powered by: Skupina ČEZ
Designed by: Dipozitiv
Best on Desktop
Města rostou. Před sto lety v nich žil v průměru každý pátý člověk, dnes je to už více než polovina světové populace. Podle odhadů OSN bude do roku 2050 zhruba sedm z deseti lidí na planetě bydlet ve městě.[1] Pro ty, kteří do nich míří, jsou příslibem změny k lepšímu. Jak ale počet obyvatel roste, je zvlášť pro velké metropole čím dál obtížnější zůstat skutečně kvalitním místem pro život. Více obyvatel znamená pro města větší nároky na dopravu a energii, větší spotřebu vody či například produkci odpadu. Aby města tento nápor unesla, musí projít zásadní proměnou. Dnes stojí na začátku revoluce. Tentokrát v ní nesehraje hlavní roli parní stroj, ale moderní technologie a internet. Podobně jako se před několika lety staly z obyčejných mobilů chytré telefony, stanou se inteligentními budovy,[2] ulice a také jednotlivosti, jako jsou například lampy veřejného osvětlení či odpadkové koše. Města dostanou od člověka svou vlastní nervovou soustavu. Aby mohla reagovat a v případě nouze volat o pomoc.
Ve 21. století dostanou města rozum.
Jsme na začátku.
Ukázat informaci
ilustrace

Chytré vodovody budou vybaveny senzory. Díky nim získá město lepší přehled o únicích vody. Ušetří tak peníze a rychleji zareaguje v případě kontaminace vody.

Ukázat informaci
ilustrace

V chytrém městě se lampy rozsvěcují až v okamžiku, kdy se venku skutečně začne stmívat. Inteligentní osvětlení dokáže reagovat na intenzitu venkovního světla. Lampy navíc díky senzorům rozpoznají pohyb a mohou tak osvětlovat okolí pouze ve chvíli, kdy jsou v blízkosti lidé.

Ukázat informaci
ilustrace

Chytré zastávky ukážou na displeji přesný čas do příjezdu dalšího spoje, nabídnou bezplatné připojení k wi-fi a případně cestujícím dobijí telefon.

Ukázat informaci
ilustrace

Díky mobilním aplikacím má obyvatel města přehled o aktuálních informacích, jako například o dopravní situaci či kulturních akcích v okolí. Na dálku může také kontrolovat a řídit svou domácnost, například spotřebu elektřiny, tepelné energie, plynu či vody.

Ukázat informaci
ilustrace

Díky senzorům zabudovaným v ulicích se zjednoduší parkování. Všechna aktuální volná místa řidiči najdou pomocí mobilní aplikace. v budoucnu zavede řidiče ke vhodnému parkovacímu místu přímo navigace.

Ukázat informaci
ilustrace

Když je inteligentní kontejner plný, stlačí odpad a uvolní tak v sobě místo. v případě, že už odpad nejde více stlačit, sám si zavolá popeláře, kteří tak mohou vyvážet smetí pouze na místech, kde je to skutečně nezbytné.

Ukázat informaci
ilustrace

Na zdech domů či ve vestibulech stanic metra se objeví fiktivní regály s nafoceným zbožím. Zákazník vyfotí čárové kódy věcí, o které má zájem, a ty mu firma přiveze domů. Virtuální obchody již na některých místech světa existují.

Ukázat informaci
ilustrace

I věc, jako je lavička, se dá inovovat. A byli to Češi, kteří s nápadem přišli. Energii chytrá lavička čerpá ze slunce díky solárnímu panelu. Umí poskytnout připojení k internetu a dobít telefon. První se objevila v Litoměřicích.

Ukázat informaci
ilustrace

Díky inteligentní elektrické síti bude mít město možnost v reálném čase efektivně řídit výrobu a spotřebu energie. v případě nenadálé události může rychle sjednat nápravu.

Ukázat informaci
ilustrace

Dobíjecí stanice se během několika let stanou běžnou součástí měst. Na dobití baterky postačí řidičům elektromobilů několik minut.

Ukázat informaci
ilustrace

Inteligentní stojany na kola komunikují přímo s obyvateli chytrého města. Když se u stojanu nachází volný bicykl, lidé se to díky aplikaci okamžitě dozvědí. Přes telefon si pak mohou kola v jednotlivých stojanech rezervovat.

Ukázat informaci
ilustrace

Ve smart city jsou na střechách domů umístěné fotovoltaické panely. Budovy tak díky obnovitelným zdrojům energie dokážou být částečně soběstačné.

Ukázat informaci
ilustrace

Ekologická doprava poroste na významu. Autobusy budou více využívat solární energii či bioplyn a šetřit tak životní prostředí.

Ukázat informaci
ilustrace

Vůbec nejlevnějším opatřením v rámci smart cities jsou stromy. Čistí ovzduší a brání efektu městského tepelného ostrova, při kterém se centra velkých měst vlivem nedostatku zeleně především v létě přehřívají.

Ukázat informaci
ilustrace

V inteligentních budovách funguje efektivně vytápění i klimatizace. Senzory zajišťují optimální nastavení vnitřního prostředí. Chytré budovy využívají také dešťovou vodu. Jejich provoz vyžaduje celkově nižší náklady.

Ukázat informaci
ilustrace

Aby byla města chytrá, potřebují analyzovat život v ulicích. To jim umožní monitorovací systémy shromažďující data. Příkladem jsou senzory určené k měření kvality ovzduší, díky nimž města zjistí, na kterých místech je třeba se znečištěním začít co nejdříve bojovat.

Ukázat informaci
ilustrace

Metro už za několik let nebudou řídit strojvedoucí, ale počítač. Díky tomu bude možné zkrátit intervaly chytrých souprav na minimum.

SMART
WORLD CITY

2/5

SMART WORLD CITY
2/5

Inspirativní příklady chytrých investic

Pojem smart city se v průběhu několika posledních let rozšířil do celého světa. Aby se města stala chytrými, stále více peněz investují do moderních technologických opatření. Podle analýzy poradenské společnosti Deloitte takto jen do roku 2020 globálně proinvestují zhruba 1,5 bilionu dolarů.[3] Nejvíce peněz přitom poteče do oblasti energetiky, IT a dopravy.[4] Technologie městům poslouží jako prostředek k tomu, aby fungovala efektivněji, byla šetrná k životnímu prostředí a současně nabídla svým obyvatelům co nejlepší místo pro život. Jednotný návod pro všechna města, jak toho docílit, neexistuje. Každé město je unikátní a potýká se se svými vlastními problémy, které musí řešit kombinací různých opatření. Ze stejného důvodu je těžké hodnotit, které město na světě je v současnosti skutečně nejchytřejší. Existuje velké množství žebříčků, které se na tuto otázku snaží dát odpověď. Jedním z nejvíce komplexních je index Cities in Motion,[5] sestavený odborníky mezinárodní univerzity IESE Business School.

Jak se hodnotí města

Index Cities in Motion hodnotí celkem 181 měst z celého světa, a to na základě deseti klíčových oblastí, mezi které patří mimo jiné ekonomika, mobilita či územní plánování. Nejúspěšnějším v žebříčku je New York, který se hned v několika kategoriích blíží plnému počtu 200 bodů. Na tuto hodnotu se nepodařilo dostat žádnému městu, je proto co zlepšovat. Následující grafy zobrazují výběr dvanácti metropolí, které jsou v rámci hodnocení nejúspěšnější nebo se svou strukturou nejvíce blíží českým podmínkám. Obecně platí, čím více bodů, tím lepší. Města jsou v daných kategoriích seřazena vždy sestupně od nejlepšího po nejhorší. Na příkladu Prahy je možné vidět, jaké ukazatele hrají v jednotlivých kategoriích roli.

VLÁDA

Co se týče vedení města, má Praha co zlepšovat. v žebříčku v této kategorii získala 82 bodů a umístila se tak na 100. místě. Hlavním předpokladem pro vysoké hodnocení vlády je nízká korupce, dobrá komunikace s obyvateli, zveřejňování smluv a důležitých dokumentů.

Plánování veřejného prostoru

Plánování veřejného prostoru může městům ušetřit hodně peněz v rámci budování další infrastruktury a posilování veřejné hromadné dopravy. Důležité je, aby se město příliš nerozšiřovalo a obyvatelé měli poblíž svého bydliště obchody a další služby. Praha se v této oblasti v posledních letech výrazně zlepšila a v žebříčku obsadila 25. místo.

Veřejná správa

Fungování veřejné správy má přímý vliv na budování smart city. Zcela klíčovou roli hraje efektivně nastavená administrativa, správa veřejných financí a majetku. Důležité jsou dobře rozvržené investice do rozvoje města, například do úprav či budování infrastruktury. Praha má co zlepšovat, v rámci indexu Cities in Motion získala 79 bodů a do žebříčku byla umístěna na 113. místo.

Technologie

Každé město, které chce být smart, potřebuje chytré přístroje připojené k internetu. Nejde přitom pouze o telefony. Index Cities in Motion monitoruje například to, jak jsou na tom města, co se týče počtu míst, na kterých je možné se bezplatně připojit k wi-fi, či jak je město populární na sociálních sítích. Praha má co zlepšovat, technologie zatím příliš efektivně nevyužívá, v žebříčku skončila na 95. místě.

Životní prostředí

Kvalitní životní prostředí dělá z města dobré místo pro život. Důležitý je v tomto ohledu především důraz na čisté ovzduší a efektivní využívání vody. Vysoko v žebříčku se nacházejí města, která usilují o snižování množství nečistot, jež produkují budovy a automobily. Praha je v tomto ohledu vysoko, obsadila 12. místo. Obdržela 170 bodů.

Mezinárodní věhlas

Města, která chtějí prosperovat, by měla usilovat o to, být populární v zahraniční. Právě vztahy se zahraničím přinášejí zajímavé příležitosti. Důležitý je proto kvalitní marketing a propagace značky města, pořádání mezinárodních kongresů a v neposlední řadě lákání zahraničních turistů. Praha je díky své historii v zahraničí populární a v žebříčku obsadila 19. místo.

Spokojenost obyvatel

Celková spokojenost lidí ve městě, dobré sociální vztahy a všeobecný blahobyt je stav, kterému by se mělo snažit co nejvíce přiblížit každé chytré město. Vysoké hodnocení v tomto ohledu mají města s nízkou kriminalitou, nezaměstnaností a kvalitní zdravotní péčí. Mezi ně se řadí Praha, která se v hodnocení umístila na pátém místě a celkem obdržela 177 bodů.

Doprava

Hustá síť veřejné dopravy a současně kvalitní silniční infrastruktura bez kolon zaručují obyvatelům měst rychlou přepravu. Výhodu v indexu Cities in Motion mají ta města, která disponují metrem nebo například frekventovaným letištěm. i z toho důvodu má Praha poměrně vysoké hodnocení a nachází se v žebříčku na 31. místě.

Lidský kapitál

Pro budování smart city je vůbec nejdůležitější potenciál samotných obyvatel. Výhodu mají města s vysokým počtem vysokoškoláků, ale také vyškolených odborníků s praktickými dovednostmi. Mezi ukazatele této kategorie se řadí kromě množství vysokoškolsky vzdělaných lidí také například počet univerzit, muzeí či galerií umění. Praha v žebříčku zabírá s 89 body 93. místo.

Ekonomika

Města, která umí dobře hospodařit a podporovat byznys, mohou rychleji růst. Mezi hlavní ukazatele tohoto kritéria patří produktivita práce, HDP či například počet velkých mezinárodních společností, které mají v daném městě své sídlo. Praha v žebříčku obsadila 126. místo, celkem nasbírala 56 bodů.

Příklady zajímavých měst

Vše
Lidský kapitál
Spokojenost obyvatel
Ekonomika
Veřejná správa
Vláda
Životní prostředí
Doprava
Plánování veřejného prostoru
Mezinárodní věhlas
Technologie

New York

Amsterdam

Ženeva

Tokio

Helsinky

Paříž

New York

Londýn

Ženeva

Tokio

Helsinky

Paříž

Vídeň

Praha

Amsterdam

Ženeva

Tokio

Paříž

Vídeň

Londýn

Singapur

Bratislava

Barcelona

Amsterdam

Ženeva

Helsinky

Londýn

Singapur

Praha

Barcelona

Ženeva

Amsterdam

Paříž

Vídeň

Londýn

Singapur

Bratislava

Praha

Amsterdam

Tokio

Paříž

Vídeň

Singapur

Barcelona

Singapur

Amsterdam

Tokio

Helsinky

Vídeň

Londýn

Praha

Barcelona

Helsinky

Paříž

Vídeň

Londýn

Singapur

Praha

Barcelona

New York

Amsterdam

Ženeva

Tokio

Helsinky

Vídeň

Londýn

Bratislava

Barcelona

Ženeva

Tokio

Paříž

Singapur

Praha

Bratislava

Barcelona

Helsinky

Ženeva

Londýn

Singapur

Praha

Bratislava

Barcelona

New York

Tokio

Helsinky

Londýn

Bratislava

Praha

Barcelona:
V epicentru technologického pokroku

Barcelona

Katalánská metropole[6] je považována za jedno z nejchytřejších měst světa.[7] Kvalitu života svých obyvatel i návštěvníků se snaží více než jiná smart cities zlepšit pomocí nejmodernějších technologií v ulicích a internetu věcí. Podél hlavních tříd jsou rozmístěny senzory, které monitorují kvalitu ovzduší a míru hluku. Informace posílají přímo úředníkům, a radnice tak na jejich základě může plánovat, jaká opatření jsou na konkrétních místech nutná. Tamní politici změnu nazývají doslova technologickou revolucí.

Barcelona

Barcelona je celosvětově proslulá především díky svým opatřením v rámci dopravy, zvlášť pak parkování. Řidiči si například mohou pomocí mobilní aplikace vyhledat volné parkovací místo v okolí, přes telefon si jej zarezervovat a rovnou i zaplatit.

Chytré jsou i lampy veřejného osvětlení. Celkem tři tisíce jich už dnes dokáže reagovat na lidský pohyb a rozsvítit se pouze v okamžiku, když se v okolí pohybují lidé. Osvětlení na pláži Llevant navíc díky solárním panelům využívá obnovitelných zdrojů energie.

Město na pláže a do svých parků umisťuje také wi-fi spoty,[8] u kterých se lidé mohou bezplatně připojit k internetu. v současnosti má Barcelona takových míst zhruba 750 a během následujících let se jejich počet zdvojnásobí. Myslí se i na turisty. Ti na různých místech najdou QR kódy, které stačí vyfotit telefonem, na němž se v tu chvíli objeví informace, kde se návštěvník Barcelony nachází, jaké památky najde v blízkosti či třeba kde se nachází nejbližší autobusová zastávka.

Vídeň:
Plán na desítky let dopředu

Vídeň

Každý rok přibude ve Vídni přibližně 30 tisíc lidí. To má za následek růst počtu aut v ulicích, větší nároky na hromadnou dopravu či na bydlení. S tím se pak pojí mimo jiné růst spotřeby energie a větší nápor na životní prostředí.

Odpověď Vídně na popsaný problém zní: strategické plánování.[9] Jestli odborníci tvrdí, že správné smart city musí mít dlouhodobou vizi, pak jde Vídeň příkladem. Svou strategii si určila až do roku 2050. v následujících čtyřiatřiceti letech chce omezit svou produkci skleníkových plynů o 80 procent a snížit spotřebu energie o 40 procent oproti současnému stavu. Docílit toho chce investicemi do renovace budov, podpory ekologické dopravy a efektivnějšího využití energie.

Vídeň

Jak by mohlo město fungovat za necelých 40 let, si chce Vídeň vyzkoušet na nové čtvrti Seestadt Aspern, která právě vzniká v severní části metropole.[10] v roce 2030 má v nové čtvrti bydlet 20 tisíc lidí a zhruba stejné množství bude v oblasti také pracovat. Metrem to z místa bude 25 minut do centra Vídně a půl hodiny vlakem do Bratislavy. Už nyní Rakušané o Seestadt Aspernu hovoří jako o pískovišti, na kterém si experti „hrají“ s moderní technologií v oblasti energetiky. Na místě plánují například instalovat inteligentní sítě, které umožní řídit spotřebu energie v přímém čase podle potřeby.

V jednom voze zapojeném do systému carsharingu se za den vystřídá v průměru osm různých řidičů. Zdroj: Carsharingové společnosti

V jednom voze zapojeném do systému carsharingu se za den vystřídá v průměru osm různých řidičů. Zdroj: Carsharingové společnosti

Vídeň se nedívá pouze do vzdálené budoucnosti. Má i bližší cíle. Do 10 let chce docílit toho, aby pouze pětina obyvatel jezdila po městě autem. v následujících letech plánuje rozšířit veřejně dostupnou wi-fi síť a vytvářet pro obyvatele nové aplikace.

Malmö:
Život z obnovitelných zdrojů

Malmö

Třetí největší město Švédska Malmö[11] je díky využití chytrých technologií ve spojení s energií získanou z obnovitelných zdrojů v současnosti považováno za jedno z nejchytřejších měst světa. Je to dáno především výstavbou nových „smart“ čtvrtí.

Obnovitelné zdroje energie porostou na významu. Evropská unie z nich chce do roku 2050 vyrábět až polovinu veškeré energie. Ještě větší ambice má Švédsko, které do roku 2040 plánuje zhruba 95 procent energie vyrábět z obnovitelných zdrojů.

Obnovitelné zdroje energie porostou na významu. Evropská unie z nich chce do roku 2050 vyrábět až polovinu veškeré energie. Ještě větší ambice má Švédsko, které do roku 2040 plánuje zhruba 95 procent energie vyrábět z obnovitelných zdrojů.

Příkladem je Západní přístav, čtvrť, která vyrostla na místě bývalé loděnice.[12] Ta dnes veškerou energii čerpá z obnovitelných zdrojů. Přestože na místě bydlí čtyři tisíce lidí, aut je v lokalitě minimum. Autobusy jezdí ve špičce každých pět minut do centra a obyvatelé využívají systém carsharingu, ve kterém má každý pětileté členství zdarma. Lidé tedy platí pouze za kilometry, které skutečně ujedou. Město navíc preferuje cyklisty. Vybudovalo 490 kilometrů cyklostezek a vybavilo semafory speciálními čidly, která cyklisty rozpoznají a dají jim na křižovatce přednost.

Malmo

Městská čtvrť Augustenborg se pro změnu vyznačuje střechami obrostlými zelení, které pomáhají zlepšit kvalitu ovzduší. Tato čtvrť se stala také vůbec první v celém Švédsku, kde lidé povinně třídí potravinový odpad. Ten je využíván k výrobě bioplynu, na který jezdí autobusy městské dopravy. Městská část Hyllie je zase plná chytrých domů. Jejich obyvatelé mohou pomocí tabletu například sledovat spotřebu energie v každém pokoji.

Heidelberg:
Pasivitou k úsporám

Heidelberg

V německém Heidelbergu,[13] který se nachází na půli cesty mezi Stuttgartem a Frankfurtem nad Mohanem, roste moderní městská čtvrť Bahnstadt. Od počátku je budována tak, aby neprodukovala žádné emise. Veškeré budovy, které v nové čtvrti o rozloze 116 hektarů vznikají, proto musí splňovat takzvaný pasivní standard, který zaručuje minimální náklady na vytápění. Cílem je navíc do budoucna veškerou energii dodávat z obnovitelných zdrojů.

Výstavba Bahnstadtu[14] je v současnosti jedním z největších projektů pasivního bydlení na světě. Nová čtvrť bude mít větší rozlohu než historické centrum Heidelbergu. Na místě vznikne až 2500 nových bytů. Bytové domy budou vybavené špičkovou technologií. Každou střechu doplní solární panely, na fasádách se objeví takzvané vertikální zahrady a samotné byty budou mimo jiné disponovat systémem automatické ventilace.

Heidelberg

V Bahnstadtu vzniknou také kanceláře, obchody, hotel, kino či například školka. Cílem urbanistů je na místě vytvořit takzvané město krátkých vzdáleností, kdy to obyvatelé jednoduše řečeno nemají nikam příliš daleko. To městu přináší řadu úspor. Nemusí tolik investovat do oprav silnic a široké sítě veřejné dopravy, na důležitá místa lidé dojdou pěšky.

SMART ENERGY

3/5

SMART ENERGY
3/5

Chytrá energetika šetří životní prostředí i peníze

Do roku 2040 vzroste spotřeba energie oproti současnému stavu až o 70 procent. Předpokládá to poslední studie Mezinárodní energetické agentury.[15] Na města však budou současně kladeny čím dál tím přísnější požadavky. Už nyní stojí země EU před velkým závazkem: do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 procent oproti roku 1990 a naopak o 27 procent zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů a současně energetickou účinnost.[16] Už za čtyři roky nebude možné ve státech Evropské unie postavit jiný dům než ten s téměř nulovou spotřebou energie.[17] Důvod je v tomto případě prostý: 40 procent veškeré energie spotřebují na svůj provoz právě budovy.[18]

Vůbec největším žroutem energie jsou podle Evropské komise budovy. V Evropě stojí zhruba za 40 procenty veškeré spotřeby.

Vůbec největším žroutem energie jsou podle Evropské komise budovy. v Evropě stojí za 40 procenty veškeré spotřeby.

Pravidla v oblasti ochrany životního prostředí se budou stále zpřísňovat a pro energetiky se tak první polovina 21. století stane velkou výzvou. Ne však nesplnitelnou. Už nyní testují v praxi nejmodernější technologie, pomocí kterých chtějí vytvořit chytré distribuční sítě. Ty budou reagovat na poptávku v reálném čase a doslova komunikovat se spotřebiči. Přibývat bude domácností, které si vyrobí vlastní energii, například pomocí solárních panelů. V ulicích měst se budou stále častěji objevovat dobíjecí stanice elektromobilů a nejen velké veřejné budovy díky energetickému managementu uspoří ročně až polovinu svých nákladů na energii.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí bude mít do roku 2050 zhruba 80 procent automobilů elektrický pohon.

Ministerstvo životního prostředí poskytne do roku 2020 v rámci nové výzvy programu Zelená úsporám 25 miliard korun na energeticky úsporné renovace budov.

Inteligentní sítě namixují levnější energii

Ukázat informaci
ilustrace

Automatizované kontrolní centrum ovládá síť. Díky inteligentním elektroměrům dostává v reálném čase informace o jejím fungování a může reagovat na aktuální situaci, především pak na poptávku lidí a případné poruchy.

Ukázat informaci
ilustrace

Stabilní dodávku do sítě zajišťují tradiční zdroje energie, jako jsou modernizované uhelné či jaderné elektrárny.

Ukázat informaci
ilustrace

Inteligentní sítě jsou přizpůsobeny na dodávky elektřiny z různých zdrojů. Umožňují zapojení solárních a větrných elektráren a dalších decentralizovaných výrobních technologií. To dává mimo jiné zákazníkům možnost vyrábět elektřinu z vlastních zdrojů a přebytky dodávat do sítě.

Ukázat informaci
ilustrace

Elektřina vyrobená v době nižší spotřeby může být uložena v bateriích a následně spotřebována ve špičce. Jako úložiště elektřiny může fungovat například i elektromobil.

Ukázat informaci
ilustrace

Ke společné výrobě tepla a elektřiny slouží kogenerační jednotky, které zpravidla využívají zemní plyn či bioplyn. Díky vysoké účinnosti přeměny paliva přispívají k úsporám nákladů a jsou šetrné k životnímu prostředí.

Ukázat informaci
ilustrace

Inteligentní sítě ušetří peníze zákazníkům. Spotřebu bude například možné odložit na dobu mimo špičku. Chytré spotřebiče se navíc budou schopny samy odpojit ze sítě ve chvíli, kdy zaregistrují případné kolísání napětí.

Ukázat informaci
ilustrace

Pomocí tabletu či dotykového displeje na stěně je možné regulovat teplotu v jednotlivých pokojích, kontrolovat spotřebu energie v reálném čase, upravovat intenzitu osvětlení či například ovládat systém větrání.

Ukázat informaci
ilustrace

Senzory v pokoji neustále kontrolují obsah oxidu uhličitého v ovzduší. Ve chvíli, kdy začne podíl CO2 růst, zapne se automaticky ventilace. Současně senzory dohlížejí na udržování správné vnitřní teploty.

Ukázat informaci
ilustrace

Osvětlení v jednotlivých pokojích upravuje svou intenzitu podle toho, kolik přirozeného světla zrovna proniká do bytu.

Ukázat informaci
ilustrace

Nevyužitou energii je možné ukládat v úložišti a následně ji využít například ve špičce, kdy je elektřina od dodavatelů nejdražší. Díky tomu majitelé bytů ušetří peníze.

Ukázat informaci
ilustrace

V případě srážek budova dokáže pracovat s dešťovou vodou. Ta neodtéká do kanálů, ale je z velké míry využita například pro potřeby střešní zahrady či na splachování záchodu.

Ukázat informaci
ilustrace

Aby se v létě budova příliš nezahřívala a nebylo nutné často zapínat klimatizaci, senzory sledují, jak jednotlivými okny do pokojů proniká slunce. v případě stoupající teploty se spustí automatické stínění oken.

Ukázat informaci
ilustrace

Kvalitní zateplení je jedním z hlavních předpokladů pro budovy s nízkou spotřebou energie. Nároky na vytápění snižuje o desítky procent.

Ukázat informaci
ilustrace

Chytrá zásuvka umožňuje pomocí telefonu na dálku vypínat nebo naopak zapínat jednotlivé spotřebiče. Její pomocí je také možné získat aktuální informace o tom, kolik energie konkrétní zařízení reálně spotřebují.

Ukázat informaci
ilustrace

Chytrý termostat řídí teplotu v domácnosti tak, aby dosáhl co nejvyšších úspor. Současně dohlíží na provoz kotle a dá majiteli vědět ve chvíli, kdy je nutná jeho revize. v neposlední řadě dokáže vyhledat vhodného údržbáře.

Ukázat informaci
ilustrace

Solární panely na střeše vyrábějí vlastní energii. Ke stejnému účelu slouží také tepelná čerpadla, která navíc zásobují budovu teplem. Vlastní zdroje elektřiny šetří obyvatelům chytrých domácností peníze.

Chytrá opatření zaplatí až úspory

V Česku roste zájem o EPC projekty, tedy energetická opatření se zárukou úspor.[19] Jejich výhoda spočívá mimo jiné v tom, že investice do těchto opatření je možné splácet zpětně z peněz uspořených na provozních nákladech. Celkem se již takto na území Česka uskutečnilo přibližně 200 projektů.

Energetika

Jedním z nejúspěšnějších se v tomto ohledu stala modernizace Národního divadla.[20] Díky řadě technologických opatření se podařilo dosáhnout úspor přesahujících polovinu původních nákladů. Divadlo má od společnosti Enesa z ČEZ ESCO, která měla projekt na starosti, garantované roční úspory ve výši 10 milionů korun.

V rámci modernizace byly na střechu provozní budovy a Nové scény instalovány speciální fotovoltaické panely. K vytápění či chlazení se využívá voda z Vltavy. Moderní technologie pak umožňují například využívat teplo, které při představení produkují diváci, a jeho pomocí ohřívat čerstvý vzduch. Chytrá čidla zase rozpoznají, kdy herci zkouší bez obecenstva, a není proto třeba tolik větrat. Zásadní roli v úsporách hraje energetický management.

Úspory EPC projektů se podle poskytovatelů energetických služeb pohybují od 10 do 50 procent. v současnosti je zhruba 80 procent projektů zpracováváno pro veřejný sektor. Kromě Národního divadla prošlo touto formou modernizace například Rudolfinum či Stavovské divadlo. Úsporný projekt je v současné době zpracován pro Kongresové centrum hlavního města Prahy.

SMART.CZ

4/5

SMART.CZ
4/5

Česko na prahu chytré revoluce

Pojem smart city zaznívá na českých radnicích stále častěji. Města, jako je Praha, Brno[21] či Litoměřice, již pověřují přímo konkrétní úředníky a radní, aby se zabývali tím, jak pomocí chytrých nápadů zkvalitnit lidem život. Podle urbanistů nemusí politici vymýšlet složitá řešení. Klíčové je v první řadě především analyzovat fungování měst, odhalit slabá místa a na základě těch vytvářet komplexní koncepce ušité na míru jednotlivým regionům. První takové koncepce již vznikají.[22] Právě díky nim se stanou česká města opravdu chytrými.

Praha:
Manuál na chytré město

Praha

Praha v roce 2016 dostala manuál, jak se stát chytrým městem. Na míru jí ho připravili odborníci z německé vědecko-výzkumné organizace Fraunhofer IAO[23], kteří přibližně rok analyzovali fungování metropole. Poukázali mimo jiné na to, že Praze chybí dlouhodobá vize, bez které může za pár let zůstat v závěsu za vyspělými evropskými městy.

Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města bude proto hrát zcela zásadní roli v tom, jak bude česká metropole vypadat za několik let, Strategický plán Prahy do roku 2030.[24] Jedná se o dokument, který už třetím rokem vzniká na půdě zmíněného institutu. A právě tento plán určí vizi, kam chce město do budoucna dál směřovat.

IPR

Vedení metropole založilo iniciativu Smart Prague. Jejím cílem je dosáhnout toho, aby se Praha stala chytrou metropolí. Aktuálně magistrát připravuje v rámci zmíněné iniciativy sedm pilotních projektů, které by město mohlo začít testovat v roce 2017.

Jeden ze zmíněných pilotů se zaměří na turisty. Ti se dnes pohybují převážně po hlavních turistických trasách, které se nacházejí mezi Staroměstským náměstím, Karlovým mostem a Pražským hradem. Vedení metropole chce pomocí mobilní aplikace přivést turisty na další zajímavá místa, byť ne tolik známá.

Na území Prahy se nachází zhruba 40 dobíjecích stanice pro elektromobily. Do roku 2030 by jich mělo být minimálně 100.

Na území Prahy se nachází zhruba 40 dobíjecích stanice pro elektromobily. Do roku 2030 by jich mělo být minimálně 100.

Praha chce mimoto nadále podporovat ekologickou dopravu. Nedávno proto zvýhodnila parkování elektromobilů v zónách placeného stání. v příštích letech do ulic nasadí moderní elektrobusy. Do systému městské hromadné dopravy zapojí také bikesharing. Ten by do budoucna mohli cestující využívat v rámci předplatného jízdného na MHD.

Písek:
Miliony schované v potrubí

Písek

Třicetitisícový Písek je českým pilotním projektem v oblasti chytrých měst. Jako vůbec první přišel v roce 2015 s ucelenou koncepcí, jak se proměnit v smart city. Takzvaná modrožlutá kniha,[25] která shrnuje vizi i jednotlivé kroky budoucí proměny, se podle Czech Smart City Clusteru stane klíčovým dokumentem nejen pro samotný Písek, ale i další česká města, která z ní mohou čerpat inspiraci.

Písek

Největší projekt, který Písek[26] v rámci chytrých opatření chystá, se týká modernizace vodohospodářské infrastruktury. Do té v následujících osmi letech přiteče zhruba 570 milionů korun. Město za peníze pořídí monitorovací systém rychlosti proudění a tlaku vody, který odhalí případné praskliny v potrubí a úniky vody. Systém by měl snížit ztráty vody o tři procenta ročně, což znamená úsporu 30 milionů litrů vody. Vedení města se dále zaměřilo na úspory v rámci energií, a to pomocí takzvaného energetického portálu. Cílem je efektivní využívání energie pomocí inteligentního řízení a monitorování spotřeby. Součástí projektu budou navíc open data, díky kterým obyvatelé uvidí, jak město hospodaří v oblasti energetiky a jakých úspor dosahuje.

Pardubice: Silnice radí řidičům

Pardubice

Pardubická radnice v roce 2015 vybavila vybrané školy energetickým dispečinkem, který hlásí městu aktuální spotřebu energie či poruchy v síti.[27] v brzké době by se v ulicích měla objevit chytrá parkovací místa. Ta díky zabudovaným senzorům dokážou na dálku informovat řidiče, zda jsou volná, či obsazená. Řidiči tak již nebudou muset projíždět ulicemi, aby zaparkovali, volné místo najdou po vzoru Barcelony pomocí aplikace v telefonu.

Pardubice

Pardubice se dnes soustřeďují především na oblast dopravy.[28] Cyklistům úřad v brzké době nadělí prosklené parkovací věže na bicykly a moderní stojany, ve kterých bude možné si zarezervovat místo pro své kolo pomocí mobilu. Do budoucna cyklostojany poslouží i pro kola zapojená do systému bikesharingu neboli veřejného půjčování kol. Díky aplikaci lidé získají možnost si kolo na dálku zarezervovat. Výhledově Pardubice plánují pořídit moderní navigační systém, který bude řidiče varovat před kolonami.

Celkem 31 budov Pardubického kraje se pomocí EPC projektů stalo úspornějšími. Jedná se o čtyři nemocnice, tři ústavy sociální péče a 24 škol a školek.

Celkem 31 budov Pardubického kraje se pomocí EPC projektů stalo úspornějšími. Jedná se o čtyři nemocnice, tři ústavy sociální péče a 24 škol a školek.

Litoměřice:
Školky si vyrábějí elektřinu samy

Litoměřice

Litoměřice si stanovily jasný cíl: do roku 2030 snížit svou spotřebu energie o pětinu. Aby toho město, ve kterém žije bezmála 25 tisíc obyvatel, docílilo, rozhodlo se jít cestou takzvaného energetického managementu.[29] Stanovilo si energetický plán do roku 2030, vytvořilo pozici energetického manažera a rozhodlo se, že veškeré veřejné budovy, které si žádají rekonstrukci, opraví podle nejpřísnějších energetických norem. Navíc provádí pravidelný monitoring a vyhodnocování spotřeby energie a účinnosti jednotlivých opatření.

Litomerice

V roce 2015 Litoměřice[30] proměnily celkem pět budov škol a školek v nízkoenergetické či pasivní stavby s minimálními nároky na vytápění, o rok dříve radnice zprovoznila na střechách dvou základních a jedné mateřské školy solární elektrárny. Město do budoucna chystá další opatření. Domácnostem, které si pořídí na střechy svých domů solární panely, navíc nabízí dotaci až 40 tisíc korun.

Vrchlabí:
Chytrý region v Krkonoších

Vrchlabí

Když se řekne smart city, většina lidí si pravděpodobně nepředstaví třináctitisícové město na hranici Krkonoš. Přesto se právě Vrchlabí může tímto přívlastkem pyšnit, a to díky svým opatřením v oblasti energetiky.[31] v roce 2011 se společnost ČEZ zapojila do projektu Grid4EU, v rámci kterého šest evropských distribučních společností testovalo rozvoj inteligentních sítí v šesti evropských zemích.[32] v Česku se stalo pomyslnou laboratoří právě Vrchlabí.

Vrchlabi

Díky projektu ve Vrchlabí[33] proběhla rozsáhlá modernizace distribuční sítě, díky které se zkrátila doba odstávek při většině poruch. Ve městě se objevily dobíjecí stanice na elektromobily a také kogenerační jednotky, které bez větších emisí vyrábí elektřinu a teplo. Právě díky nim bylo možné otestovat takzvaný ostrovní provoz.

Přestože testování skončilo v roce 2015, Vrchlabí plánuje v energetických opatřeních nadále pokračovat. v následujících letech využije instalovaných dobíjecích stanic a pořídí další elektromobily. Přistoupí také k dalším opatřením v rámci energetických úspor v budovách, a to například prostřednictvím takzvaného energetického managementu.

SMART YOU

5/5

SMART YOU
5/5

Začněte u sebe

Technologie změní svět. A nemusí to trvat dlouho. Uteče několik let a probudíme se ve městě, kde auta nepotřebují řidiče, pro nákup není třeba chodit do obchodu a pracovat je možné z domova od počítače. Otázka zní: Kam se poděl člověk? Zůstal uzavřený mezi čtyřmi stěnami svého bytu s očima pevně upřenýma na monitor?

Jednou z největších slabin moderních měst byla a dodnes zůstává izolovanost obyvatel. Symbolem pro ni mohou být automobily stojící v ranních kolonách, uvnitř kterých se nachází jednočlenné posádky osamocených řidičů. Lidé se ve městech snaží ukrojit si kus svého vlastního klidu, ale ve výsledku jejich snaha bývá paradoxně stresující. Za skutečným odpočinkem proto nakonec prchají z města pryč.

Vizí smart city je toto změnit. Díky mobilním aplikacím získají obyvatelé možnost doporučovat si jídlo v konkrétních restauracích, domlouvat se na sdílení aut, bicyklů či třeba pracovního nářadí. Chytré technologie v ulicích ušetří čas a v domácnosti zase peníze. To vše ulehčí a zpříjemní život.

K tomu, aby to vše skutečně fungovalo, ale pouhé technologie nestačí. Hlavní roli v budování smart city sehrají lidé a jejich myšlení. Na nás všech nyní je zbavit se přežitých stereotypů, otevřít se možnostem, které nám dnešní doba nabízí, a udělat svět kolem nás trochu víc smart.

AUTOŘI PROJEKTU
  • Vedoucí speciálních projektů Economia
  • Petr Orálek
  • Vedoucí projektu
  • Nikita Poljakov
  • Barbora Půlpánová
  • Redaktor
  • Adam Váchal
  • Ilustrace
  • Jindřich Janíček
SDÍLEJTE NÁS
    • Znáte někoho, koho by toto téma mohlo zajímat? Stránku mu doporučte emailem

      Odeslat

ZDROJE